Zateplení domu by mělo být vždy řešeno komplexně - to znamená, že nestačí zateplit pouze obvodové stěny, ale je třeba zároveň dbát i na výběr a správné osazení oken a dveří, na zateplení základů, podlah, stropů či střech.
Jak vybrat vhodný tepelný izolant?
Při výběru tepelněizolačního materiálu je důležité to, aby měl velmi malou schopnost vést teplo. Vyjadřuje se prostřednictvím součinitele tepelné vodivosti λ (lambda), který charakterizuje tepelnětechnické vlastnosti materiálu nezávisle na jeho tloušťce. Na co se tedy při výběru dívat?
Součinitel tepelné vodivosti λ
Při výběru izolace se tedy ptáme, z čeho je vyrobena a jaký má její materiál součinitel tepelné vodivosti. Čím je hodnota λ nižší, tím lepší tepelněizolační vlastnosti má materiál.
Tepelný odpor R
K vyjádření tepelněizolačních vlastností konkrétní tepelněizolační desky s nějakou tloušťkou (nebo stěny složené z více vrstev, dveří nebo oken) se používá veličina tepelného odporu R - čím je panel hrubší, tím je tepelný odpor vyšší a tím lepší tepelněizolační vlastnosti má. Pokud chceme jednoduše porovnat, který tepelněizolační materiál se nejvíce finančně vyplatí z hlediska poměru ceny a výkonu, vydělme jeho cenu za 1 m2 tepelným odporem R (měl by ho znát prodejce) - čím menší číslo, tím se zateplovací materiál více vyplatí.
Výpočet tepelného odporu:
Vzorec pro výpočet: R = d / λ (m2.K.W-1)
d - tloušťka materiálu (m / cm / mm)
λ - Součinitel tepelné vodivosti (W.m-1.K-1)
Difúzní odpor μ
Tepelněizolační materiály jsou charakterizovány ještě jednou důležitou veličinou - difúzním odporem μ, který vyjadřuje schopnost vodních par projít materiálem a který je třeba brát v úvahu při návrhu složení konstrukce stěny, střechy nebo stropu. Čím vyšší faktor difúzního odporu, tím vyšší odpor pro propustnost vodních par. Je žádoucí, aby faktor difúzního odporu vrstev zateplovacího systému směrem od interiéru nevrůstal, jelikož tím dochází k akumulaci vodních par ve skladbě stěny. Čím vyšší je tepelný odpor materiálu či konstrukce, tím pomaleji teplo prochází a proto je cílem, aby byl tepelný odpor obálky budovy (podlaha na terénu, obvodové stěny i střecha) co nejvyšší.
Objemová hmotnost
Objemová hmotnost izolačního materiálu je ovlivněna hustotou struktury dané izolace. Objemová hmotnost je měřena v jednotkách kg/m3. Větší objemová hmotnost izolačního materiálu tedy přináší jeho lepší vlastnosti jako izolace. Objemová hmotnost a měrná kapacita materiálu mají tedy největší podíl na schopnosti akumulace tepelné izolace. Tyto hodnoty tedy definují, jak efektivně dokáže izolační materiál nejen teplo izolovat v domě, ale ho i zadržovat ve své struktuře a tím ho využít pro tepelnou pohodu v domě.
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita je množství tepla potřebné k ohřátí 1 kg látky o 1 K. Tedy značí, kolik tepla v J je třeba dodat 1 kg látky, aby se ohřála o 1 °C. Udává se v J ∙ kg−1 ∙ K−1.