Ačkoliv má bydlení ve starých domech svoje kouzlo, jejich obyvatelé se často setkávají s nadměrnou vlhkostí a jejími následky, jako je plíseň, houby, negativní vliv na lidské zdraví a snížení životnosti stavebního materiálu. Tento problém však má své řešení – dodatečnou hydroizolaci.
Najděte příčinu
Vlhkost v domě může mít mnoho příčin. Než se pustíte do nápravy současného stavu, je třeba zjistit, jakými cestami se vlhkost do domu dostává. V případě starších domů jde často o kombinaci několika faktorů. Může se jednat o starou střechu, kterou zatéká kvůli prasklým střešním taškám či narušenému oplechování, nebo o špatnou či chybějící izolaci podlahy nebo stropu.
Častým viníkem mokrých stěn je také nevhodný nebo narušený svod dešťové vody. Pokud nejsou okapy dostatečně svedeny, voda z nich teče přímo ke stěnám domu, kde se vsakuje a zvyšuje vlhkost. Ať už je příčina nadměrné vlhkosti jakákoliv, je třeba ji co nejdříve odstranit. Jde-li jen o okapy, lehce si poradíte sami. Přichází-li vlhkost ze střechy, je třeba ji opravit, případně zaizolovat strop například pomocí Chytré pěny. Pokud ale okapy fungují, střecha neprotéká a váš dům vlhne kvůli zemní vlhkosti procházející podlahou a stěnami, bude třeba pustit se do sanace a následné hydroizolace.
Vezměte to od podlahy
Pokud nemáte čas a chuť pouštět se do izolace svépomocí, přizvěte si na pomoc profesionály. S trochou snahy a šikovnosti si však poradíte i sami. Prvním krokem by mělo být odizolování základů a následná drenáž. Odkopejte zeminu k základům (ale ne hlouběji), nechte proschnout, proveďte hydroizolaci základů případně včetně tepelné izolace a překryjte základy nopovou fólii s ukončovací lištou v horní části, která zajistí odvětrávání případné vlhkosti. Následovat bude geotextilie, štěrk a drenážní trubka, nahoru patří větší oblázky nebo kamínky.
Dalším krokem je izolace podlah v domě. Ta se může v různých místnostech lišit, základem je však odstranění původní krytiny a dalších vrstev. V závislosti na původní vrstvě je možné vysypat podlahu štěrkem, ten přikrýt armaturou a zalít vrstvou betonu. Alternativou je použití cementové stěrky a následná aplikace asfaltové izolace. Poté přichází na řadu izolace, například v podobě polystyrénu. Následovat bude asfaltová lepenka, kovová armatura a další, co nejrovnější vrstva betonu. Ta je potom připravena na pokládku podlahové krytiny.
Jednodušším způsobem je použití Chytré membrány silikon. Po přípravě povrchu stačí použít penetrační nátěr, aplikovat Chytrou membránu silikon, poté nanést další vrstvu penetračního nátěru a pak použít například maltu a keramickou povrchovou úpravu. Tato hydroizolace je ekologická, odolá i velkému zatížení (například v garáži), nemá žádné spoje, dokonale přilne k povrchu a nabízí skvělé izolační, chemické i mechanické vlastnosti.